SNT 2023

Každý rok zjara přichází dvě neodbytný otázky, kolikrát jsme vlastně jeli SNT a pojedem letos zas? SNT, Suicidal Night Trophy, ve zkratce noční orienťák ze staré školy, tzn. bez GPS, ve dvojicích, okořeněno povětšinou psím počasím, skálami, bažinami, blouděním, tahaním kol tama kama bys nešel ani za světla pěšky, prostě sado maso s kolem.

Určitá úchylka pořádající partičky Austerlitz Adventure, reprezentovaná především Borisem, který celou akci moderuje a víceméně režíruje. Vloni jsme si nejen my s Mil zobli, první půlka trasy byla téměř k nenalezení, bouřka se dala čekat, chodící úseky byly obzvlášť  v topu, no a tak letos Borisovi padla kosa na kámen, vypadalo to, že mu dojdou závodníci. Poněvadž tahle akce není pro slečinky, že.

No a zpět k úvodu, letos to byl už neuvěřitelný 24. ročník týhle noční taškařice. (mínus kovid rok) No a tohle tě buď chytne a musíš, nebo to už v životě nechceš zažít. No ale problém je, že lidi stárnou, že Tak snad poprvý, co to jezdím, nebylo vyprodáno startovný, prodlužovalo se přihlášení, no a nakonec se povedlo a bylo nás dost. Asi i díky příslibu lehčí, jezditelnější trasy. No já osobně to jel dohromady 7x, dříve s Vidlou 4ročníky, bývalo to dost o pivech, jednou jsme to dokonce vzdali, no a jak jsme si pořídili rodiny, tak s Mil. No a v kategorii MIX se dostaneš v umístěních, i když je to spíš nezávod, ale společenská akce, jakoby blíž k bedně (smíšených dvojic bývá míň, partneři se většinou rozejdou, manželé rozvedou, brácha a ségra zabijou atd…). No a třeba právě v loni jsme byli dokonce 4., ovšem víc Mixů nejelo, že. Takže letos s MIL po 4tý. No a zatím co v normálním hetero světě z dob westernů s Waynem, nebo 007 s Connerym to je tak, že chlap jede a čeká se na ženy, v roce 2023 je už leccos jinak. Nové pořádky se dostávají i na tak tradiční akce, jako je SNT 😀 Teda aspoň u nás doma to je tak, že Mil jezdí jak ďas a já se každý jaro bojím víc a víc. Vloni jsem si říkal, že je nesmysl to jet s tak malým nájezdem, no letos jsem na tom byl ještě hůř. Kdysi to někteří jezdili a možná i pořád jezdí, jako první výlet v sezoně, no pomalu to k tomu směřuju a ono to pak dost bolí 😀 No konec výmluv, prostě to tak bylo, dvě noci jsem před tím nespal a modlil se, ať je to fakt jednodušší.

Letos jsem se opravdu nemohl utrhnout z práce dřív a zavřel až v pátek v 15:00 (zde omluva zákazníkům) a mohli jsme si stoupnout do kolon. Start byl letos na stejným místě, jako minule, tzn. centrum Eden v Bystřici. Cíl potom pouhých 15 km od startu, v Zubří u NMNM. No ale zas tak lehký jsme to nečekali Nějak jsme tam dojeli, asi za 2 hodiny, a najisto šli na nádvoří. Tam ani vidu, ani slechu po bike akci. Na podiu zpívalo pár retro koček náboženské chorály a já začal mít strach, že jsem něco popletl. Naštěstí nás v hospodě navedli, tentokrát místo nádvoří byla akce vzadu za areálem a tam už to jelo naplno. Nafásli jsme mapu a oblíkli se do všeho, co jsme měli, protože „teplo vypadá jinak“. Do montérek se nám moc nechtělo, protože předpověď byla na cca 8 st ale zase bez deště!!! Takže plán byl spíše jet více tenkých vrstev a uvidí se. Vylosoval jsem 7mičku z 10ti mixů a tradičně ještě za šera jsme to odpálili směr Vírská přehrada. Na orientaci mě to přišlo easy, byla zima, tak Mil ani nemusela zakazovat piva, tak mě i něco v hlavě utkvělo, defakto pořád po červené a hlavně pořád rovně Mil to hnala, no dýchal jsem jí z dálky na záda a motivačně jsme asi na 10tým km dojeli nějaký soupeře Zamachroval jsem, že jsem dost dobrej na navigaci, chytli se nás a hned jsem je úspěšně stáhl ze správný trasy. Dost jsme to objeli, ale míň náročnou cestou a já trnul, ať tam nebyla tajná kontrola (penalizace 2 hoďky). No kolem Víru na pohodu a pak že po červené nahoru na jakousi Ostrou skálu, cestou jsme se potkali s kamzíkama, co mečeli, že toto je i na ně moc, no a nahoře první tajná, spadl mě ze srdce stejnej kus skály, co jsme právě vylezli.

Pak snadnej sjezd do Dalečína a tak nějak příjemně po mokrých podmáčených loukách nahoru (na nejlehčí převod a tlačení) dolů a nahoru a dolů a zase nahoru a dolů a dloůůůho nahoru, až na první občerstvovačku Na Louži. No místní pan majitel Eko farmy ví, co to je mít hospodu na mítince, ale naopak chce aby mu tam chodili lidi, točil pivko, lahodná horká polívka navíc ke klasicky výborné občerstvovačce AA. Pivo za 30,-, marně vzpomínám, kdy po mě naposledy chtěli takovou cenu 😀 Je tam prý celoročně, specializují se na maso, a ostatni bio produkty z farmy, no mě se libí to bio pivo, musíme tam zajet i někdy přes den :).  Pak zase nahoru dolů, nahoru dolů, trošku víc nahoru z Daňkovic na Buchtův kopec (to jsem bojkotoval jet, to nestavěli pro kola), pak dolů. A druhá občerstvovačka v Kadově, nejeden běžkař to tam zná. Na vysočině je totiž krásný to, že i na pár km nastoupáš everest 😀 Po dlouhé době víceméně stejné barvy značky bez mnoha odboček několik změn po sobě, vytvořil jsem si v hlavě říkanku, Podmedlovský mlýn, (tam po žluté, pak modrá, Pasecká skála, tam pak zelená) takže: „Mlýn podemele moje modré oči, pak na skálu, tam si dám zelenou“. No a scukli jsme skupinku asi 3 dvojic a hrnem, do kopce a u toho mlýna já bystřím, tady musíme na modrou, ostatní halekali „tady to znám“ a jeli dál. Já nakoukl do lesa, tam vidím kulový, a ne značky nebo cestu, tak říkám Mil, budem jim věřit, jedem za něma. Kopec jako kráva (nejlehčí převod, jinej už jsem ani neřadil) a před koncem vidíme, jak se „tady to znám“ vrací zpět. Ááááááááách jo, tak zpět a pak konečně krásný klasický SNT 2km chodící úsek po šutrech a kořenech , bažinou až na tu skálu, jistě pěkná vyhlídka, no nestavěli jsme. Pak už to víceméně sypalo až do cíle, po cestě lesní bar, ale tak blízko k výčepu to nemělo smysl a trošku jsme si i říkali, že jsme tolik nebloudili, že by jsme nemuseli být poslední Úplně poprvý v cíli za totální tmy něco po třetí, piva, guláš, sprcha, svítání, polospánek, pak klasicky do detailu vyladěná AA párty, sport bych tomu už neříkal. Trasa byla opravdu rekordně rychlá, pro někoho easy, nicméně my dali 56 km, 1400m nahoru za nějakých 6 hodin a 18 minut. Zase bych to trochu přiostřil, no nic jdu udělat 60 dřepů s výskokem každej den a těším se za rok. Jo a byli jsme zase 4. A o asi 3 minuty nám uteklo stříbro, škoda tý modrý… To bych stihl po cestě i fotit a nemuseli jsme čůrat za jízdy jak na TDF 😀

Díky celé partě Austerlitz Adventure, výsledky atd. najdete u nich na webu, jo a je to neziskovka, tak prosím odborníky na státní rozpočet, tuhle nerušit 😀