Endurace (Edorace) 3 2018

Jak roky plynou , tak jsem najednou zjistil, že jsem nejel hrozně dlouho žádný závody. Naposledy Kelidual na Vinckách v roce 2016. Při podzimní údržbě mýho slováka jsem přišel na to, že jsem od velikonoc natáhl řetěz, což mě překvapilo, protože mě přišlo, že jsem na kole skoro neseděl. Holt větší váha, síle v nohách to nepřikládám 😀 . Tak jsem si řekl, že když mám teda najeto a na víkend žádný povinnosti, že bych mohl poměřit síly s ostatní enduro scénou 😀 Eda u sebe na chalupě pořádal už 3. ročník vyhlášenýho endura, na tratě jsem slyšel jen chválu, tak jsem si ve čtvrtek řekl, že asi jo. Výhoda je taky to, že tamní traťě jsou na soukromých pozemcích pořadatelů, takže žádnej illegal. A že má pršet, no tak co, oblíknout a bude to zajímavý, jak za mlada…Dokonce jsem našel i chrániče, vypral integrálku a v sobotu ráno už mě nabral Ráďa a šup směr vysočina. Předpověď vyšla přesně, chcanec furt moc 😀 I tak se přihlásilo cca 40 boys a 2 girls. Přesun na 1. RZ a mohlo se začít. Klouzalo to tak akorát, 1. dráha byla super, hravá, krátká, skoro nula šlapání, byl jsem nadšenej A pak se to postupně přiostřovalo. Musel jsem hooodně zavzpomínat, jak se má jezdit na kole, takhle těžký úseky už dávno z důvodu stáří, bezpečnosti a lenosti vynechávám 😀 Celkem 6 RZ nás prověřilo do mrtva (teda aspoň mě). Dal jsem to bez pádu a jen jednou jsem jednu mokrou skalku ve sklonu zdi seběhl 😀 Takže spokojenost a nakonec to hodilo 13. flek…pak už jen luxusní guláš, nějaký ty piva a ještě jsem si to protáhl 7. noční mokrou RZ na rodinnou oslavu dalších 16 km do nedaleké vesnice. Ale to už je jinej příběh

Bylo to super, pověst výborných trailů na kterých bylo vše mohu potvrdit, vyhrál jako vždy Marčus, takže díky moc všem zainteresovanejm za takovejhle race, byla to akce přesně podle mýho gusta a zjistil jsem, že tu fyzičku vlastně nemám, takže příště až vytáhnu řetězy 2 😀 Foto Jara Sijka.